Přesun z maledivského Fodhdhoo na Srí Lanku byl náročný. Protože jsme měli čas, navštívili jsme hlavní město Male. Moc hezké město to není. Zaujal nás jen místní ovocný a rybí trh, kde to doopravdy žilo. Jinak přelet do Colomba proběhl hladce.

Srí Lanku jsme se rozhodli projet tradiční asijskou tříkolkou – tuktukem. Ve čtvrtek ráno nám přivezli krásný zelený tuktuk k našemu ubytování. Absolvovali jsme krátkou lekci řízení a mohlo se vyrazit. Děti si náš tuktuk ihned oblíbily a pojmenovaly ho Cecil. Jízda Cecilem je zážitek sám o sobě. Naše rychlost se pohybuje kolem 30 km za hodinu. Při 50 se stává neovladatelný. K tomu je si třeba představit místní dopravu. Jezdí se vlevo, všichni troubí, předjíždí, podjíždí, nikdo nebliká, a když náhodou bliká doprava, jede doleva. Na dvouproudé silničce objíždí tuktuk stojící náklaďák a tento tuktuk je předjížděn troubícím autobusem. V protisměru jede auto předjíždějící motorku a všichni na sebe troubí a jako zázrakem se tam nějak vejdou.

Hned druhý den na Srí Lance nás Cecil odvezl za slony. Domluvili jsme si program na celý půlden u dvou krásných samiček Menike a Kumari v Elephant Freedom Project. Nejprve děti obdržely košíky s pokrájenou okurkou a mohli jsme je nakrmit – nebo spíš jim dát pamlsek. Poté následovala procházka, aby se slonice přes den dostatečně hýbaly. Celou dobu nás doprovázely dvě anglicky mluvící slečny a dva mahouti, kteří měli na starost slony. Dozvěděli jsme se hromadu informací a zajímavostí, viděli jsme jejich ložnice a strávili jsme s nimi příjemnou hodinku v kaučukovém lese. Poté následovala krátká přestávka na čaj a pak koupání v řece. Obdrželi jsme kartáče z kokosových ořechů a měli jsme slony pěkně vydrbat. To si naše děti náramně užily. Celou dobu se od slonic ani nehnuly. Namáčely, drbaly, tulily se s nimi. Navíc si oba mahouti naše děti dost oblíbili, takže je pořád obletovali a dělali vše pro to, aby byly „happy“ (bylo to skoro jediné slovo, které anglicky zvládli). Potom nastalo loučení. Slony jsme opouštěli trochu smutní, ale hlavně nadšení a se zážitkem na celý život. Asi budeme muset cestou někde koupit slona, ale nevíme, jestli se nám vejde do letadla.

Aktuálně se nacházíme v pohoří Knuckles. Máme se fajn. Cecil nás stále vozí. Míč proti trudnomyslnosti zatím nebyl potřeba.

O našich zážitcích z Knuckles ale zase až příště…