22. února se nám opravdu podařilo odjet. Cesta do Rakouska proběhla hladce, i když první otázka „už tam budem?“ proběhla hned za Doubravicí. Zaparkovali jsme u letiště ve Vídni, Vojtěch polknul schnitzelburger (vepřový řízek mezi dvěma kuřecími) a před desátou jsme nastupovali do letadla.

Skoro šestihodinový let do Dubaje jsme zvládli v pohodě. Jen jsme teda prakticky vůbec nespali. Přestup v Dubaji byl také bez problémů. Při následném pětihodinovém letu do Male se nám opět nepodařilo zdřímnout.

Na Maledivách jsme přistáli skoro přesně po 24 hodinách od počátku cesty. Tady přišly první malé zádrhely. Museli jsme přejít přes imigrační, vyzvednout batohy a přejít na jiný terminál. Bylo horko a dusno, Rozárka měla krizi a žádný bankomat nám nechtěl vydat hotovost maledivských rufií. Vše se nějak podařilo překonat a čekal nás poslední let naší cesty. Přímo na ranveji jsme nastoupili po schůdkách do malého letadla. Pilot nahodil vrtule a s velkým rámusem jsme vzlétli. Vojtěch i přes ten kravál totálně odpadnul. Na ostrově Ifuru na nás čekali 2 osmahlí mladíci s širokým úsměvem. Naložili nás a naše bágly do malé motorové lodi a frčeli s námi na Fodhdhoo.

Na mole na nás čekal uvítací výbor s květinovými věnci a ručníčky na osvěžení. Majitel Milo nás přivítal, se vším seznámil a odvedl do restaurace, kde nás pohostili čerstvým kokosovým ořechem a večeří. Po večeři jsme zašli na pláž otestovat vodu Indického oceánu. Pak už jsme jen hodili batohy do kouta, dali si sprchu pod hvězdným nebem a usnuli dřív než dopadli na postel.

Celá cesta zabrala 29 hodin, z toho 5 hodin v autě, 12 hodin ve třech různých letadlech, necelá hodina lodí a zbytek přestupy a čekání.

O našem pobytu na Fodhdhoo se rozepíšeme příště. Zatím máme za sebou první den a máme se báječně. Ubytování i jídlo je ok. A ostrov? Průzračný oceán, barevné korály, rybičky, krabíci, krásné pláže s bílým pískem, kokosové palmy, klid…